„Tři roky v pohodlí domova, hezky v bezpečí s maminkou a najednou řvoucí děti, cizí učitelky, svačinky, které nejsou vůbec dobré, a pořád musím dělat něco, co nechci. Já chci být doma a hrát si se svými hračkami, kreslit si a chodit na procházky. Nechci být tady, co jsem udělal, že mě sem dali??? Chci domů za mámou!!!“
Třeba takové mohou být myšlenky tříletého dítěte, které se nedokáže vyrovnat s nástupem do mateřské školky. Častý pláč, strach, scény, pohled na zoufalé dítě nám rve srdce, ale do práce musíme, co jiného nám zbývá. Do školky jsme chodili všichni a také jsme to zvládli.
Toto však není argument pro dítě, které má z prostředí mateřské školy už nyní evidentně velký stres.
Dá se něco udělat dopředu? Můžeme dítě připravit za změnu? Pokud ano, jak to udělat?
Už v době, kdy jdeme do školky na zápis, bychom mohli dítěti vysvětlit, o co se jedná. Zda to pochopí nebo ne, nijak neovlivníme. Děti jsou však velmi vnímavé a často nás svou inteligencí překvapují, proto zapomeňme na pohádky a různé výmysly, nejsou k ničemu.
Před nástupem samotným můžeme opět dítě připravovat tím, že mu budeme vysvětlovat, že za nějaký čas přijde ona změna a začne chodit za ostatními dětmi do školky, kde si bude hrát. Bude to proto, že se maminka musí vrátit do práce. Kolem školky můžeme začít chodit průběžně na procházky a třeba v době, kdy budou děti venku na hřišti, ukázat, jaká je to zábava. Dítěti vysvětlíme, že i ono si takto bude moci hrát.
Na zkušenou…
Ideálním řešením je také návštěva školky takzvaně na zkoušku. Tedy v době, kdy ještě do práce nemusíme nastoupit a v případě, kdy dítě bude pobyt v zařízení odmítat, můžeme se s ním vrátit domů. Zprvu dáme dítě do školky na pár hodin, pak na den, dva tři… Jakmile vidíme, že si zvyklo, začne chodit po celý týden.
Určitě není vhodné dítěti školkou vyhrožovat, nebo ho strašit. Vždy školku berme jako příjemné a zábavné prostředí. Děti jsou přizpůsobivé a časem si jistě zvyknou, někdy jsou obavy rodičů větší a dítě samo překvapí a zadaptuje se na nové prostředí lépe, než bychom čekali. Vše chce svůj čas a hlavně klid, ono se to zvládne.